Ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 459/2014, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se v případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) zadávané na základě výjimky tzv. mimo režim ZVZ uplatní pravidlo uvedené v § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., podle kterého lze při úplatném nabývání majetku sjednat cenu pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. Posouzení této otázky má totiž zásadní význam pro závěr o (ne)platnosti ceny sjednané v rámci zadávání VZMR v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena překročila přípustnou výši (cenu obvyklou).

Dne 25. 5. 2018 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 nazvané „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“. Nové nařízení nahradí směrnici č. 95/46/ES, která je v současné době implementována v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 

Dne 31. 5. 2016 byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k nové právní úpravě zadávání veřejných zakázek. Spolu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak ke dni 1. 10. 2016 nabývají účinnosti také tyto vyhlášky, jejichž autorem je Ministerstvo pro místní rozvoj:

Pod číslem 134 byl dne 29. 4. 2016 ve Sbírce zákonů uveřejněn „Zákon o zadávání veřejných zakázek“. Nová pravidla postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a koncesí, povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a další otázky upravené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabývají účinnosti dne 1. 10. 2016. K tomuto datu zároveň dojde ke zrušení dosavadní právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, resp. zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, včetně příslušných prováděcích předpisů.

Ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 5 As 74/2015, se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou posouzení možnosti zastavení správního řízení vedeného ÚOHS pro zjevnou bezpředmětnost návrhu podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

Otázkou občanskoprávní odpovědnosti zadavatele veřejné zakázky za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy, resp. zrušením zadávacího řízení, se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5233/2014.

Dne 13. 1. 2016 bylo na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK NS“) přijato stanovisko k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.

Na odborném semináři ICT & Security konaném dne 12. 11. 2015 v Praze vystoupil se svým příspěvkem Robert Kotzian. Ve své přednášce hovořil o bezpečnosti prostředků ICT na pracovišti, zejména ve vztahu k odpovědnosti zaměstnanců.