Plénum Ústavního soudu zrušilo rozhodnutím sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019 ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť toto ustanovení bylo shledáno neústavním.
Uvedené ustanovení stanoví poplatkovou povinnost ve výši 10 000,- Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k zahájení správního řízení z moci úřední za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k níž je v podnětu uvedeno pochybení. V případě nezaplacení poplatku se podnět nevyřizuje, poplatek se nevrací a osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení není přípustné.
Z ústavního principu právního státu přímo vyplývají požadavky předvídatelnosti a bezrozpornosti práva a zákaz libovůle, současně platí zásada primátu jednotlivce před státem, kdy stát slouží všem občanům, a nikoliv občané státu. Požadavek jednoznačnosti zákona a jeho vnitřního souladu platí o to více v případě, kdy zákon stanoví poplatkovou povinnost. Tato poplatková povinnost musí být zákonem stanovena zcela jednoznačně, srozumitelně, konzistentně a předvídatelně.
V rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že „Problémem ustanovení § 259 zákona o zadávání veřejných zakázek je následek nezaplacení poplatku z hlediska povinnosti ÚOHS zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední podle § 249 tohoto zákona. Zákon totiž na jedné straně předpokládá, že ÚOHS bude zkoumat všechny rozhodné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, na straně druhé však vylučuje, aby se za tímto účelem zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Mezi oběma zákonnými povinnostmi ÚOHS tak vzniká značný rozpor a napadené zákonné ustanovení proto odporuje požadavku předvídatelnosti a bezrozpornosti zákona jakožto základního předpokladu právního státu, stejně jako požadavku dobré správy, založené na vstřícném přístupu a komunikaci správních úřadů s občany.“
Ústavní soud podotýká, že zaplacením poplatku je totiž podmíněn postup správního úřadu i v případě, kdy je úřad povinen zahájit řízení z úřední povinnosti. Platí přitom, že stát nemá vybírat zvláštní poplatek za to, aby konal tam, kde je k tomu zákonem povinován. Protiplněním za poplatek je tak vlastně pouze jistota, že ÚOHS bude postupovat v souladu se svými ústavními a zákonnými povinnostmi, což ovšem v právním státě musí být dáno vždy. Takovýto poplatek nelze po nikom vynucovat.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19.